Největší pracovní vytížení a nejméně volného času v Česku mají ženy ve věku 45-59 let. Chodí do práce, starají se o vlastní domácnost, ale současně pečují i o své staré rodiče a často i o vnoučata. Pravidelně pomáhá svým rodičům v každodenním životě 70 procent žen starších 45 let.
Vyplývá to ze studií o Mezigenerační solidaritě, které nezávisle vydaly Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a Sociologický ústav.
Ženy většinou pomáhají v domácnostech svých rodičů při běžných pracích, hodně času zde ale tráví formou tzv. emocionální pomoci, tedy hovory, návštěvami, pomocí při řešení problémů a dalšími kontakty, které brání pocitům osamělosti seniorů.
Současně třetina matek chce podporovat vlastní děti různou formou tak dlouho, „jak jen to bude možné“, dvě třetiny až do doby, než dostudují. Pro vlastní děti intezívně spoří 80 procent matek ve středním věku - především na vzdělání, zařízení bytu či dceřino věno.
Pro přílišnou vytíženost se ovšem ženy střední generace dostávají současně do sociální izolace, prohlubují se jejich zdravotní problémy. Navíc patří do skupiny, která je nejvíce ohrožena nezaměstnaností. Proto jsou tyto ženy nuceny brát práce, které jsou fyzicky namáhavé a nepříliš dobře placené. Často pracují ve směnných provozech. V tomto věku je také často opouští manžel.

Dvoje děti na krku

Současný trend odsouvání sňatků spolu s mateřstvím a otcovstvím k hranici třiceti let má za důsledek nejen malý počet narozených dětí, ale i zvyšující se počet dospělých dětí, které zůstávají v péči rodičů i po absolutoriu střední a vysoké školy. Mladí vydělávající synové a dcery rádi využívají vaření i komplexního servisu praní, žehlení, úklidu (často bezplatného) svých matek minimálně do třiceti let.
Pokud se nakonec přece jen ožení či provdají, jejich matky často automaticky přejímají i péči o jejich děti, svá vnoučata. Vyzvedávají je ze školek, hlídají je, když jejich rodiče odcházejí do společnosti. Protože se ale věk narození prvních dětí odkládá, péče o vnuky se velmi často kryje s potřebou věnovat více pozornosti svým starým rodičům.

Druhá směna všem

Ženy ve věku 45-59 let tvoří 17 procent z celkového počtu práceschopného obyvatelstva, tedy míra jejich zaměstnanosti je velmi vysoká. Po návratu ze zaměstnání je čekají v jejich „hlavních“ rodinách tradiční práce, které jim v české společnosti muži rádi přenechávají. Především se jedná o vaření (vaří jen 3 procenta mužů), úklid a praní.
Důvodů, proč české ženy ve středním věku musejí zvládat práci a několik rodin k tomu navrch, je více. Vyplývá to jednak z tradičních rozdělení rolí, kdy se předpokládá, že žena má silnější vztah k původní rodině a lépe se zhostí pečovatelské role i jinde. Navíc česká společnost má velmi silně vyvinutý pud mezigenerační solidarity.

Jen minimum českých rodin přitom využívá služeb pomocnice zajištující chod domácností. Platit si pomocnici, která by se starala o staré rodiče, si může dovolit jen jedno procento žen a 5 procent mužů. Hlavním důvodem je stále ještě cena.
Paní na hlídání či na chod domácnosti si spíše najímají mladé ženy, které chtějí uspět v práci a současně nechtějí zanedbávat rodinu. Na tyto služby sice padne většina jejich příjmů a rodinu pak živí partner, ale žena neztrácí kontakt se svým zaměstnáním a může dělat kariéru.

Jak dlouho chtějí matky podporovat děti

Pokud budu moci 32,8 %
Než dostudují 63,2 %
Než se ožení 3,2 %
Než se jim narodí děti 0,8 %

Zdroj: studie VUPSV a  Právo